Přestože dnes reprodukční číslo R výrazně pokleslo, posledních pár dní jsme pozorovali zdánlivě nečekaný nárůst jeho hodnoty, kdy i přes zřejmou klesající prevalenci koronavirové infekce vyskočilo reprodukční číslo nad kritickou hodnotu 1. Byl důvod k obavám? Byla chyba ve výpočtu? Neztratilo tím reprodukční číslo na své kredibilitě? Je dnešní prudký pokles jen náhodnou výchylkou? Nevrátí se v příštích dnech opět na vyšší hodnoty? V tomto textu na tyto otázky přineseme odpověď.
Průběh reprodukčního čísla R v posledních dnech a týdnech zobrazuje červená křivka v obrázku 1, na které je jeho nečekaný vzrůst jasně vidět. Ovšem vidíme ještě jinou věc. Tomuto růstu předcházel stejně výrazný pokles. Je to takové epidemické tsunami: hladina R ustoupí, aby po chvíli udeřila plnou silou a, jak si vysvětlíme, aby se po určité chvíli vrátila na zhruba předvelikonoční hodnotu. Naštěstí, a to také vysvětlíme, se nejedná o závažný epidemiologický fenomén s následky srovnatelnými vlně tsunami.
Co významného se vlastně nedávno stalo? Byly Velikonoce. A jak to zatím vypadá, problém Velikonoc se letos ukázal jinde než v disproporcionálně zvýšeném počtu nakažených. Jak na Velký pátek, tak na Velikonoční pondělí totiž připadnul velmi malý počet nakažených, přirozeně díky svátkům srovnatelný s počty jinak typickými pro sobotu na neděli, jak také ukazuje obrázek 2. V případě, že velkopáteční incidenci nahradíme hodnotou odpovídající trendu předešlých čtyř pátků, a podobně o uděláme pro pondělky, obě incidence se výrazně zvýší (modré body v obrázku 2). Pokud pak provedeme přepočet reprodukčního čísla R s těmito „incidencemi očištěnými od Velikonoc“, k žádné tsunami nedojde (oranžová křivka v obrázku 1).
Obrázek 2 (svislé černé linky označují Velký pátek a Velikonoční pondělí).
Jak je ale vůbec možné, že k tsunami došlo? Podívejme se na výpočet hodnoty R pro daný den. Tato hodnota se počítá jako celková incidence za posledních 7 dní předcházejících dni výpočtu dělená celkovou incidencí za 7 dní dozadu počínaje šestým dnem předcházejícím dni výpočtu, a využívá se (či dnes už možná můžeme říci využívala se) k výpočtu indexu rizika protiepidemického systému PES . Označme tyto dva časové intervaly, každý v délce 7 dní a oddělené 5 dny odpovídajícími tzv. sériovému intervalu infekce (interval mezi nástupem příznaků u nakažlivého jedince a nástupem příznaků u jím nakažené osoby), jako „mladší okno“ a „starší okno“. Jako první tedy Velikonoce překrylo mladší okno, které určuje čitatel onoho zlomku pro výpočet R. Incidence v tomto okně klesla, přičemž ve starším okně se příliš nezměnila, R tedy kleslo. Po čase však Velikonoce překrylo starší okno, jmenovatel zlomku se výrazně snížil a číslo R výrazně vzrostlo. Budeme-li takto pokračovat dále, Velikonoce opustí i starší okno a budeme očekávat návrat k předvelikonočním hodnotám. Velký pátek opustil toto okno dnes, v neděli se pak totéž stane Velikonočnímu pondělí a R se opět více či méně stabilizuje a dále se bude pravděpodobně měnit relativně spojitě (modrá křivka na obrázku 1+ tato křivka je jen ilustrační, neklade si nároky na to být predikcí).
Je tohle důvod k zavržení čísla R jako jedné z charakteristik epidemie, či přinejmenším metody jeho výpočtu? Ne nutně, budeme-li s vypočtenými hodnotami pracovat uvážlivě. Metoda výpočtu, se kterou pracuje také ÚZIS, je převzatá z metodiky vyvinuté německým Institutem Roberta Kocha. Ačkoliv jako každá jednotlivá veličina má i R své mouchy, její užitečnost je prověřena desetiletími empirických a teoretických epidemiologických prací. Problém není v oscilacích R způsobených Velikonocemi, ale v případné dezinterpretaci výpočtů bez patřičné expertní reflexe. Víme, proč tsunami vzniká, a proto ji můžeme v případě dalších podobných událostí předpokládat. Můžeme ji tak už v jejím průběhu od tohoto jevu očišťovat. A protože jí jako u skutečné tsunami předchází pozorovatelný propad, můžeme být na následný nárůst v R – v zásadě artefakt – metodicky i interpretačně připraveni.
Luděk Berec